Bratislava v kostce

2. září 2014 v 18:07 | LiPo |  Vyfotografováno
Letos jsem s rodiči poprvé vycestoval do zahraničí. Ne že bych dříve neměl možnost, ale zkrátka jsem nechtěl. Vytáčí mě totiž lidé, kteří se každoročně po prázdninách chlubí, že byli na Ibize, v Thajsku, na Novém Zélandu nebo nevím kde, a přitom jejich cesty do Prahy či Brna by se daly spočítat na prstech jedné ruky, v životě nenavštívili Šumavu, nikdy neviděli na vlastní oči žádnou českou památku UNESCO a podobně. Jelikož jsem však toto léto uznal, že je čas začít poznávat i svět za hranicemi naší vlasti, vyškemral jsem si (pro začátek) třídenní dovolenou na Slovensku. A stálo to za to!


Ačkoliv bude článek především fotografický, nedá mi to, abych se napřed alespoň trochu nerozpovídal. Vpodstatě jediné útrapy, které jsme museli snášet, byly spojené s cestou vlakem. Měli jsme sice místenky, číslování vagónů uvedené na internetu však vůbec neodpovídalo skutečnosti a ani průvodčí nám nebyla schopná říct, která sedadla jsou naše. Nakonec jsme si však nějak posedali a ani při jedné cestě jsme nemuseli stát. Dalším drobným problémem bylo zpoždění, kvůli kterému jsme po cestě zpátky zmeškali navazující spoj a domů jsme se dostali nakonec skoro o dvě hodiny později, než jsme původně měli. Jinak se však jednalo o dovolenou ryze idylickou. Ubytovaní jsme byli přímo v historickém centru Bratislavy, v poměrně sympatickém hostelu s velice ochotnou obsluhou - a především s docela nízkými cenami. Rozhodně jsme za dobu svého pobytu nestihli projít celou Bratislavu, historické centrum jsme však prošmejdili celkem důkladně. Navštívili jsme také Bratislavský hrad, který je v porovnání s Pražským hradem podstatně menší, rozhodně se však nedá říct, že by kvůli tomu nebyl hezký.

Příjemně mě překvapilo, jak Slováci skvěle dbají na čistotu a příjemnost prostředí v historickém centru jejich hlavního města. Neexistovalo, že by byl na zemi pohozený vajgl nebo přilepená žvýkačka, bezdomovce jsme potkali všehovšudy jednoho, žebráky asi tři (v porovnání s Prahou - pohádka!). Dalším výrazným rozdílem zde je, že v centru Bratislavy uslyšíte slovenštinu mnohem častěji než v centru Prahy češtinu. Bratislava zkrátka není tolik "přecpaná turisty", navíc se zde dá najít poměrně velké množství restaurací a obchodů, ve kterých ceny nedosahují astronomických výšek, takže ani zdejší domorodce nic neodrazuje od toho, aby si vyšli na oběd či na nákup do centra.

Ale dost už řečí, je čas na fotky.

Prezidentský palác na Hodžově náměstí. V popředí velice fotogenická kašna.

Modrý kostelík. Dovnitř jsme nemohli, vstup byl zamřížovaný. I zvenku je na něj však pěkný pohled. Jediné, co mě na téhle fotce štve, je to useklé zelené koště (rozuměj kus stromu) v její dolní části.

Rostlinko, co jsi zač? Neodpověděla. To však nic nemění na tom, že mě přinutila, abych se u ní zastavil. A prohlédl si ji. A vyfotil ji. A dal ji na blog.

Budova Národní rady Slovenska naproti Bratislavskému hradu.

Cedulka, podle které každý turista i v hustej hmle pozná, že je tu správně.

Bratislavský hrad v celé své kráse.

Tato fotografie byla pořízena z téměř stejného místa jako fotografie předchozí, jen jsem se tentokrát otočil na opačnou stranu. Výhled na Dunaj a Petržalku, největší panelové sídliště v bývalém Československu (žije zde údajně třetina obyvatel Bratislavy, kromě jiných například i Marika Gombitová).

Pohled na most SNP, který spojuje Petržalku se zbytkem Bratislavy. Věžovitá stavba s futuristickým vzhledem v pozadí je restaurant UFO, jedna z novodobých bratislavských dominant.

Znovu UFO, tentokrát zespodu. Nahoře jsme se podívat nebyli, neboť jen za vstupné se platí 6 euro; kdybychom se zde navíc chtěli naobědvat, vyšlo by nás to na stejný počet peněz jako celé ubytování.

Nakřivo, ale přece. Jak je vidět, tatíčka Masaryka si váží i na Slovensku. Bylo naše vzájemné oddělení vůbec správným krokem? O tom lze diskutovat...

Slovenské národní divadlo. Trochu to kazí jen ta reklama - abonentka - či co to je...

Originální poštovní schránka v Poštové ulici.

A nakonec něco do kontrastu. Bratislava není jen oázou klidu; mimo historické centrum je prostředí srovnatelné s pražským. A to především v oblasti hustoty provozu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 bitxia bitxia | Web | 3. září 2014 v 11:45 | Reagovat

Já se do Bratislavy chystám dlouho a nikdy jsem si k tomu nenašla čas nebo tu chuť... tak snad teď, kdž sem viděla, co bšechno skrývá bych se tam mohla podívat :)

2 Kája Kája | Web | 16. září 2014 v 7:15 | Reagovat

Ha, Slovensko ani neberu jako zahraničí :D Je tak blízko a při toulkách na horách se tam dostanu úplně jednoduše. Ale tak nějak víc jsem tam byla jen jednou. V Tatrách. Pak jsem byla samozřejmě v Polsku a v Rakousku (vánoční Vídeň je prostě dokonalá). Chtěla jsem říct, že to je konec s mými zahraničními cestami, ale pak mi došlo, že jsem vlastně dva roky zpátky byla se školou v Anglii. Nemůžu však říct, že bych byla nějaká velká cestovatelka. Zastávám názor, že nejlepší dovolenou stejně můžu zažít někde v srdci Beskyd. :D A totálně mě rozčiluje jedna holka, která má slovo dovolená spojené s mořem. Dovolená jinde prostě není dovolená... :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Nechť každý ten, kdo opováží se z tohoto blogu cokoli okopírovati, trpce zpytuje svědomí své, neb strašlivé útrapy jej neminou! Rovněž tak reklamy psáti zde zakázáno jest, pročež taková stvoření drzá, rozumem chudá, náležitý trest zajisté postihne!