Zrádný výtah

10. února 2015 v 15:40 | LiPo |  Ostatní
Mé noční sny bývají bohaté a rozmanité. Bohaté proto, že pokud spím dostatečně dlouho, většinou se mi za jednu noc zdají i dva nebo tři sny (párkrát se mi dokonce poštěstilo i na čtyři); je ovšem fakt, že ne vždy si je všechny detailně pamatuji. Rozmanité proto, že se mi málokdy nějaký sen opakuje. Až na jeden, který se po určité odmlce nedávno opět ozval...



Poprvé se mi zdál, když mi bylo asi pět. Zdálo se mi, že nastupuji do výtahu v sedmipatrovém paneláku, kde bydlíme, a mačkám tlačítko s číslem našeho poschodí. Výtah se rozjel jako vždycky, ovšem čtvrtým patrem, ve kterém měl zastavit, jen projel, a místo toho pokračoval stále nahoru. Nezastavil ani v pátém, v šestém... a k mému velkému zděšení nakonec ani v sedmém, posledním poschodí! Prosklené dveře s číslem sedm zmizely dole a výtah i se mnou dále vyjížděl do jakéhosi podivného temného prostoru, kde nebylo nic. Teprve po chvíli se začaly zvolna objevovat jakési další dveře, které však už nebyly prosklené, nýbrž celé ocelové, šedě zbarvené a zcela neprůhledné. Na těch dveřích "trůnila" obrovská tlustá červená osmička, která byla tak velká, že zasahovala více než do půlky těch dveří. Před těmi dveřmi se výtah s podivným dutým klapnutím zastavil a zhaslo v něm světlo. Dveře s osmičkou se nedaly otevřít, navíc všude byla tma. Byl jsem uvězněný.

Vzpomínám si, že mě ten sen tehdy neskutečně vyděsil. To jsem ovšem ani netušil, že to není zdaleka naposledy, kdy se mi něco takového zdálo. Tento sen se mi totiž až dodnes v různých drobných modifikacích neustále vrací. Obvykle to bývá po několika měsících až roce. Přiznám se, že po tomto snu vždycky nějakou dobu nedokážu vlézt do výtahu a chodím tak po schodech. To však trvá pokaždé jen pár dní. Klaustrofobii nemám, ani ji ten sen ve mně nijak nespustil.

Jak jsem naznačil, sen už dnes přeci jen není zcela stejný, jaký byl, když se mi zdál poprvé. Ještě když jsem chodil na první stupeň ZŠ, objevily se čas od času drobné změny - například v tom, že jsem ve výtahu nejel sám, ale s rodiči, že se to stalo v jiném domě, než v tom našem, nebo že se výtah nahoře zasekl a zároveň se začal naklánět, takže jsem se musel držet, aby mě kabina nevysypala do výtahové šachty. Zásadní změna pak přišla zhruba před pěti nebo před šesti lety - dnes už se mi nezdá, že vyjíždím s výtahem nahoru nad poslední patro, ale že s ním klesám dolů pod sklep. Scénář je víceméně stejný, jen otočený - nastupuji do výtahu na chodbě v našem patře, chci jet do přízemí, ale výtah přízemím jen projede a nakonec mine i sklep. Kabina potom jede neustále dolů a všude je tma. Železné dveře už se většinou nekonají, v této verzi snu jsem je zatím viděl jen jednou a bylo na nich obrovské červené mínus nekonečno, tedy vlastně znovu osmička, akorát ležatá. Sen už tak dnes vypadá jinak než dřív, základ ale zůstává pořád stejný.

Občas nad tím snem přemýšlím. Proč se mi asi něco takového zdá pořád dokola? Zajímalo by mě, jestli to má nějaký (třeba skrytý) význam. Ovšem na internetu lze sice nalézt mnoho snářů (jeden máme dokonce i doma), těm ale nevěřím. Neříkám, že neexistuje něco mezi nebem a zemí, ale myslím, že sny jsou spíš případ pro psychologa než pro ezoterika.

Co na to říkáte vy? A vůbec - co vy a vaše sny?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 David David | E-mail | Web | 10. února 2015 v 21:47 | Reagovat

A nemáš z dětství nějaký negativní zážitek s výtahy? Je to zajímavé.

Připomněl jsi mně jeden sen, který se mi zdál nějaký ten měsíc zpátky. Taky jsem jel ve výtahu, ale už si přesně nepamatuji, co se dělo. Každopádně výtahy nemám úplně v lásce. :-D

2 LiPo LiPo | Web | 11. února 2015 v 10:23 | Reagovat

[1]: Právě že ne, alespoň si na žádný nevzpomínám. O to je to divnější...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Nechť každý ten, kdo opováží se z tohoto blogu cokoli okopírovati, trpce zpytuje svědomí své, neb strašlivé útrapy jej neminou! Rovněž tak reklamy psáti zde zakázáno jest, pročež taková stvoření drzá, rozumem chudá, náležitý trest zajisté postihne!